- Není žádnou nově
objevenou metodou, ani není převzata odnikud ze zahraničí a v žádném
případě se nejedná o experiment. Jedná se o efektivní cestu rozvoje
čtenářských dovedností.
- Základy této
metody položil Josef Kožíšek již v roce 1913. Od roku 1995 se moderní
metodikou zabývá PhDr. Jarmila Vágnerová, Csc., která také vydala soubor
učebnic a pracovních sešitů.
- Tato metoda je dnes vnímána
jako metoda přirozená pro vývoj dítěte, protože děti, které se naučí číst
samy (ještě před vstupem na ZŠ), postupují obdobným způsobem.
Odlišnosti genetické metody od „tradiční“ metody analyticko-syntetické
- Děti neskládají
jednotlivá písmena ve slabiku a následně pak jednotlivé slabiky do slov
jako u klasické analyticko-syntetické metody. U genetické metody žáci
sestavují z jednotlivých písmen (hlásek) rovnou celé slovo, tvorba slabik
se vynechává.
Genetická metoda:
N-O-H-A = NOHA
Analyticko-syntetická metoda:
N-O = NO
H-A = HA
NO + HA = NOHA
- Nejdříve se učí
číst velká tiskací písmena, pak teprve malá tiskací písmena.
- Hned od počátku
zapisují děti slova (později věty) velkými tiskacími písmeny. Klasické
psaní do písanek je odsunuto až na měsíc listopad - prosinec.
Výhody genetické metody výuky čtení
- Lépe vychází z
přirozených myšlenkových postupů samotných dětí.
- Navazuje na
předškolní věk – děti znají již při vstupu do školy některá písmena velké
tiskací abecedy (např. písmena ze svého jména).
- Žáci nejsou
zatěžováni čtyřmi znaky jednotlivých písmen najednou (malé a velké,
tiskací a psací).
- Psací písmo se
učí později, v první části školního roku tak děti nemusí psát náročné
tvary písmen.
- Genetická metoda
je založena na hláskování slov, což se také výrazně projevuje při psaní.
Když dítě píše, vybavuje si postupně jednotlivá písmena, ne slabiky.
- Po pochopení
principu genetické metody dokáže dítě zkvalitňovat techniku čtení vlastní
činností.
- Mezi nesporné
klady patří rychlost nástupu čtení slov, vět a jednoduchých textů. Děti
dokážou velmi brzy číst nápisy kolem sebe v běžném životě, což je silným
motivačním prostředkem k dalšímu učení.
- Také vnímání
obsahu vět je mnohem lepší, od začátku je tak dosaženo čtení s
porozuměním.
- Výuka probíhá
zábavnou formou: hra na „Marťany“, slovní kopaná…
Postup při výuce psaní
Uskutečňuje se ve třech okruzích, které se mohou různě prolínat:
- Cviky na uvolnění
ruky – začíná se již druhý den školní docházky a pokračuje se minimálně do
poloviny listopadu.
- Procvičování ruky
psaním tiskacích písmen a slov do linek pod text v učebnici, na popisovací
tabulky či do sešitů nebo na pracovní listy. Zapisování písmen slouží jako
pomůcka k nácviku čtení, nejde o precizní trénink písařské
dovednosti.
- Psaní psacího
písma. Podle metodiky výuky je ideální, když se s nácvikem začne až po
probrání všech tiskacích písmen velké i malé abecedy. Díky přepisování
tiskacích písmen, textů při čtení, a prodloužením období uvolňovacích
cviků má většina žáků už poměrně dobře připravenou ruku pro psaní a to s
sebou nese i rychlejší tempo výuky psaní.
Desatero pro prvňáčka
1. Vím, jak se jmenuji,
kde bydlím, kolik je mi roků a jak se jmenují rodiče.
2. Umím si urovnat
věci na stole, umím si správně uložit věci do aktovky, umím si
uklidit hračky a pastelky.
3. Umím správně držet
tužku v ruce při kreslení, umím malovat barvami.
4. Dokážu správně
pojmenovat barvy.
5. Dokážu správně
držet nůžky a vystřihovat.
6. Umím si připravit
ubrousek na svačinu. Vím, že si před jídlem musím umýt ruce.
7. Ruce si umývám i po
použití WC.
8. Umím si sám obout
boty a zavázat tkaničky.
9. Dovedu poslouchat maminčino
nebo tatínkovo vyprávění v klidu a se zájmem.
10. Pozorně sleduji
pohádky i filmy a umím o nich vyprávět rodičům.